Lež ~ Každý ji jednou použije

21. června 2015 v 21:36 | Vaili |  Témata týdne
Lež... Někteří si pod tímto slovem představí temno, zlo, nešťastnou lásku... Také se často používá rčení "Kdo lže, ten krade...", občas se 'vylepšuje' zakončením "...do pekla se hrabe". Ale musíme si uvědomit, že každý znás alespoň jednou za život zalhal. Třeba ani nechtěl, ale musel. Jsou totiž dva druhy lži - lež zlá, na jejíž téma bude napsán příběh první, a lež milosrdná, na jejíž téma si budete moci přečíst příběh druhý. Tak už to tedy nebudu dále okecávat, a jdeme rovnou na příběhy!



Příběh 1. - Lež zlá

"Lásko, moc Tě miluji, nejvíc na světě!" opakovala Míša pořád dokola. "Vždyť já Tebe taky!" usmál se Martin a ochotně ji políbil. Míša ho pevně stiskla za ruku a řekla: "Za pár týdnů to přijde. Slib mi, že až bude na světě, budeš je milovat minimálně tak, jako mě... Nikdy se na nás jen tak nevykašleš, budeme navždy spolu..." Martin chvíli jen tak stál, jakoby zkameněl. Pak jen nejistě odpověděl "Slibuji". Uběhlo několik týdnů, Martin už jakoby zapomněl na svá slova, a již po několikáté si to namířil do Michale neznámého domu... za svojí milenkou Adélou. Skvěle si užívali opravdu romantickou večeři při svíčkách, když mu zazvonil mobil: "Dobrý den pane.... Vaše přítelkyně právě porodila..." ozývalo se z mobilního telefonu, poněkud smutným hlasem... Najednou začal přemýšlet *Já jsem vše věděl, věděl jsem, že jí lžu, věděl jsem, že to nemám dělat, věděl jsem, že s ní mám zůstat...* "Děje se něco?" zeptala se Ady nejistě. To už byl Martin u dveří, ani se nerozloučil, a už jel směrem porodnice. "Vaše přítelkyně porod bohužel nepřežila. Těsně předtím se dozvěděla, že ji podvádíte, a po porodu se psychicky zhroutila." Tato slova Martinovi navždy utkvěla v hlavě.



Příběh 2. - Lež milosrdná

Rakovina. Kdo by ji neznal? Jednou jí onemocněla moje teta Petra. Tak dlouho jsem ji neviděla, a to byla zrovna tak težce nemocná, že mě to natolik žralo, až jsem se za ní jela podívat do opravdu vdálené nemocnice, kde ležela. Teta vypadala dosti zhrouceně, a musím přiznat, že jsem byla opravdu šťastná, když na mě začala mluvit: "Aničko, kdybychom se viděly naposledy, měla jsem Tě moc ráda..." Ukápla mi slza. Nevypadalo to s ní příliš dobře... Ani doktoři jí moc šancí nedávali, to ona ovšem nevěděla, avšak tušila. "Ale teto, vždyť jsi úplně zdravá! Vidím to na Tobě!" řekla jsem, a snažila se navodit lepší atmosféru. Myslím, že ji to potěšilo, a částečně i pomohlo- během několika týdnů vyhrála. Od té doby vím, že ačkoliv se lhát nemá, občas to i pomáhá.



Příběhy jsou (díky bohu Smějící se) smyšlené (nejmenuji se Anna, nemám tetu Petru... nejsem chlap, nejmenuji se Martin, nepodvádím svoji přítelkyni, nemám přítelkyni!! Smějící se), doufám, že se vám tento článek líbil, možná i ponaučil.

Vaili ^)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama